5 fází vztahu vs. Koluze

5 fází vztahu (vývojový model) vs. Koluze

Odborná infografika pro párové terapeuty, která integruje koncept koluze Jürga Williho do vývojového modelu Bader-Pearson.

Koncept „koluze“ od Jürga Williho, chápaný jako nevědomý komplementární pakt dvou lidí, kteří se sešli, aby spolu léčili (a zároveň konzervovali) své dřívější konflikty, nabízí skvělý klíč k pochopení, proč se pár v jednotlivých vývojových fázích buď posouvá dál, nebo se zasekne. Koluze není patologií jednoho z partnerů, ale systémovou dohodou, která má svou funkci (uklidnit úzkost) i svou cenu (brzdí zrání). Následující přehled ukazuje, jak koluze pracuje v klíčových fázích vývoje páru.

1

Symbióza: Koluze jako „med“ i „lepidlo“

Vytváření pouta a pečetění nevědomé dohody

V symbióze je koluze často nejpřitažlivější. Dva lidé do sebe zapadnou jako puzzle: jeden je „konečně“ obdivován (narcistní koluze), druhý opečován (orální), jeden cítí řád (analní), druhý zažívá jiskru (falická).

Pozitivní vliv:

Koluze snižuje úzkost, poskytuje pocit osudové shody a vytváří bezpečí pro hlubší připoutání. Plní roli dočasného stabilizátoru, který umožní vznik „my“.

Negativní vliv a brzdění vývoje:

Rodí se implicitní kontrakt („ty mě budeš vždycky obdivovat/pečovat...“). Role se betonují a jakýkoli výkyv je pociťován jako zrada lásky. Místo dvou zřetelných „já“ se pečetí „provázaná kompenzace“.

Kam fáze tlačí koluzi:

Symbióza sama koluzi neodbourává, spíše ji zpevňuje. Pro posun do další fáze je potřeba koluzi zviditelnit a začít o ní mluvit jako o funkční dohodě s nefunkčními vedlejšími účinky.

Vigneta: Eva a Petr. Eva „konečně“ cítí, že je o ni postaráno (orální koluze), Petr „konečně“ zažívá, že je potřeba a „má řád“ (analní koluze). Když Petr zkusí víc volnosti, Eva cítí „opuštění“; když Eva projeví spontánnost, Petr cítí „chaos“. V terapii pojmenujeme „med koluze“ (co to krásného drží) i její cenu (co to dusí).

2

Diferenciace: Koluze jako „hasičský přístroj“

Snaha uhasit oheň rozdílnosti

Diferenciace je pro koluzi zkouška ohněm. Když se objeví odlišnost, koluze se snaží obnovit původní rovnováhu: závislý přitlačí, kontrolující zdvojí pravidla, obdivovaný vyžaduje ujištění.

Pozitivní vliv:

Poskytuje čitelnost („vím, jak si tě přitáhnout zpět“) a krátkodobou stabilizaci, aby se vztah nerozpadl na prachu rozdílů.

Negativní vliv a brzdění vývoje:

Koluze trestá odchylku a brání budování tolerance k napětí. Vznikají eskalující cykly pronásledovatel–stahovač. Pár zaměňuje růst za zradu: „když nejsi tím, koho jsem si vybral/a, ohrožuješ nás“.

Kam fáze tlačí koluzi:

Diferenciace koluzi odmaskovává. Tlačí ji k tomu, aby se z nevědomého paktu proměnila na vědomý kontrakt („tohle je můj starý strach, proto tě tlačím“). Z koluze se stává „didaktická mapa“ citlivostí.

Vigneta: Marek a Tereza. On dřív zářil, ona obdivovala (narcistní koluze). Teď Tereza získává svůj hlas a začíná studium. Marek cítí ztrátu výlučnosti a zvyšuje nároky. V terapii se učí slyšet vlastní úzkost z de-idealizace a ona trénuje „já-výroky“ a hranice bez devalvace.

3

Explorace: Koluze jako „strážce brány“

Hlídání hranic svobody a autonomie

V exploraci se expanduje autonomie, což je pro koluzi největší hrozba. Když „pečující“ ztratí monopol péče, „závislý“ se naučí stát; když „kontrolující“ povolí, druhý pozná chuť vlastní volby.

Pozitivní vliv:

Může nastat, pouze pokud se koluze transformuje ve vědomou komplementaritu: „ty vnášíš klid, já jiskru; pojďme to organizovat tak, aby to živilo vztah, ne ho dusilo“.

Negativní vliv a brzdění vývoje:

Pokud koluze zůstane rigidní, začnou sankce za svobodu (žárlivost, mikropokuty mlčením, moralizování). Explorace se jeví jako „nebezpečná“ a pár se vrací do pseudo-symbiózy: klid za cenu sebezapření.

Kam fáze tlačí koluzi:

Praktikování ji tlačí k přerodu – z nevědomé kompenzace na vědomou a pružnou dělbu rolí. Rodí se „spolu-autonomie“: mám víc sebe sama, a přitom víc nás.

Vigneta: Lenka a Michal. Lenka objevila ultraběh (svoboda), Michal měl roli „domácího stabilizátora“ (analní koluze). Když Lenka roste, Michal cítí „ztrátu důležitosti“ a trestá tichou výčitkou. V terapii z koluze udělají věcný kontrakt o čase, energii a mostech návratu.

Další fáze a práce s koluzí v kostce

Re-connect & Synergie

V Re-connectu má koluze tendenci nabídnout „rychlou slepku“: návrat do starého paktu. Léčivější je opravovat bez návratu do něj.

V Synergii se koluze ideálně rozpustí do vědomé, flexibilní komplementarity. V zátěži se ale pár může regresně vracet ke starým paktům, ale už je pozná a umí je zastavit.

Terapeutická mapa

  • V symbióze: Přiznat, ocenit a zarámovat cenu.
  • V diferenciaci: Pojmenovat v živém konfliktu, trénovat toleranci napětí.
  • V exploraci: Dělat vědomý kontrakt o čase/energii/návratu.
  • V re-connectu: Ohlídat, aby reparace nebyla jen návrat do paktu.

Poznámky ke konceptu

„Koluze“ v Williho smyslu je primárně dyadický jev: komplementární spojení kolem společného jádrového konfliktu; nejde o nálepku „kdo je viník“, ale o mapu skrytého uspořádání.

Willi tradičně rozlišuje narcistní, orální, analní a falicko-oedipální okruhy; berte je jako klinické obrazy, nikoli škatulky—většina párů mívá mixturu s jedním až dvěma dominantními akcenty.